Podél břehů řeky Asi, téměř na samotných hranicích Sýrie, se rozkládá starobylé město Antakya, nadšencům historie známé spíše pod názvem Antiochie. Město bazarů, římské mozaiky a pozoruhodné architektury křesťanských kostelů, které si oblíbili každý, kdo příliš neholduje obvyklým turistickým destinacím.

Město Antakya lze bez nadsázky nazvat místem tolerance. Vedle sebe zde totiž koexistují hned lidé hned čtyř vyznání: muslimové, protestanti, katolíci a Židé. Sakrální památky jsou většinou citlivě včleněné mezi okolní domy, což je v Turecku výjimkou. Rozmanitost náboženských prvků přináší i mnoho zajímavých míst k prohlédnutí.

Turecké letovisko Antakya

Z historie města Antakya

Antiochie (původní jméno Antakye) byla založena asi 300 let před Kristem členy dynastie Seleukovců, kteří jí díky výhodnému umístění vyhlásili hlavním městem říše. Velmi rychle se stala významnou obchodní křižovatkou a později střediskem křesťanství. V 6. století našeho letopočtu však oblast postihlo silné zemětřesení a Antakya se z něj nikdy úplně nevzpamatovala a co do velikosti i významu ji brzy nahradila mnohem známější Konstantinopole.

O 400 let později si křižáčtí vojáci povšimli masivních dobře postavených hradeb města a vyhlásili Antakyi hlavním městem Antiochijského knížectví. Vše šlo velmi dobře, dokud se ve městě neusadili Osmané (1516), kteří rozvoj města významně zbrzdili. Po první světová válce dokonce Antakya připadla Sýrii a zpět k Turecku se připojila až v roce 1939.

Město fontán a mozaiky

I když středem města protéká řeka Asi (dříve Orontes), není dovolená v Antakya určena pro milovníky volného koupání. Vody v řece je málo a je všechno jen ne průzračná. A bahno a kamenité břehy také ke koupání zrovna nelákají. Místní proto vyhledávají osvěžení u četných fontán nebo v krytých i venkovních bazénech, kterých je ve městě nespočet.

Milovníci moře mohou podniknout výlet autobusem do 20 kilometrů vzdáleného přímořského letoviska Samandang, které se pyšní jednou z nejoblíbenějších pláží v Turecku.

Pro plánování výletů či dovolené je třeba nějaká inspirace, hodí se katalogy cestovek nebo můžete využít internetové stránky ZDE"

Voda a koupele byly častým námětem mozaiek, kterými je oblast proslulá. Antakyjské mozaiky si lze nejlépe prohlédnout v místním Archeologickém muzeum, které vlastní druhou největších sbírku těchto artefaktů na světě. Některé z vystavených uměleckých děl jsou tak obrovské, že nejlepší pohled na ně nabídnou jen balony a terasy. Další mozaiky zase archeologové rekonstruují v přímém přenosu. K vidění je i množství artefaktů především z řecko-syrské doby.

Kostely, synagogy, mešity a další zajímavosti

Překročením řeky Asi po mostě Rana ze 3. století (který je sám o sobě archeologickou zajímavostí) se před návštěvníky otevírá nový svět. Geometrická přísnost širokých ulic nové častí je nahrazena křivolakou změtí uliček s natěsnanými krámky obchodníků. Téměř na každém kroku lze narazit na šikovně schovaný kostel, synagogu či mešitu, které náhodným kolemjdoucím často prozradí jen dav věřících mířících na pravidelnou modlitbu. Vstup dovnitř je obvykle povolen kdykoliv kromě doby pobožnosti, ale o možnost fotografování je nutné požádat hlídače nebo správce, který nebývá vždy vstřícný.

Nejznámější památka města Antakya se nachází ve svahu za městem, vysoko nad siluetami moderních domů. Je to skalní kostel sv. Petra, který je propojen s labyrintem jeskyní. Do dnešních dnů se na jeho stěnách zachovaly fragmenty půvabných kreseb a části mozaiky. Hlavní turistická trasa je zřetelně označená. Místní průvodci ale rádi zavedou návštěvníky na nádherné vyhlídky nebo například do rodinné hrobky.

Zajímavou podívanou nabízí i blízké syrské město Aleppo, kam se lze pohodlně dostat autobusem. Výlet je ale nutné naplánovat dopředu kvůli nutnému vízu.

Po náročném výletu určitě přijde vhod občerstvení v některém z četných stánků nabízejících typickou tureckou kuchyni. Mezi místní speciality patří hummus (pokrm z drcené cizrny ochucený česnekm a chilli) a sladká pochoutka kyunefe – nákyp s tvarohem v medové omáčce.

Ubytování na druhé straně řeky

Zatímco denní výlety si bude většina návštěvníků užívat v historické části města, večer se musí opět vrátit do obvyklého ruchu velkoměsta. Právě zde se totiž nachází většina ubytovacích kapacit Antakye. Hotely zde obvykle patří do střední třídy, i když narazit lze i na několik čtyřhvězdičkových s vlastním bazénem.

O poznání horší situace nastává při hledání barů a hospod pro pestrý noční život. Podniků, ve kterých obyvatelé tolerují nalévání alkoholu, je totiž na celé ploše města jen několik a je leckdy složité se na ně doptat.

Antakya – počasí

Nejvhodnější měsíce v roce pro návštěvu Antakye jsou květen, červen, červenec, srpen, září a říjen. Zatímco jarní a podzimní období se hodí hlavně pro dlouhé výlety po okolních památkách, letní měsíce vybízejí k osvěžení a vodním hrátkám.

Další články z rubriky

Štítky: , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *